Žoldnéř bez pána: boj a jeho cena

Boj v Kravenu není sport. Je to situace, do které se postavy dostanou, když selže všechno ostatní, a ze které málokdo odejde bez následků. Vypravěč to musí dát najevo dřív, než k prvnímu boji dojde.

Ukažte následky na někom jiném

Než postavy poprvé tasí, nechte je potkat někoho, kdo bojoval. Žoldnéře bez ruky, vesničana s jizvou přes půl obličeje, hrob u cesty. Hráči pochopí, že zranění tu není číslo, které se do rána obnoví.

Popisujte krátce a konkrétně

Dlouhé popisy boj zpomalují. Jedna věta na akci, jedna věta na následek. Čepel sjela po helmě a rozsekla ucho. Výstřel minul, ale všichni ve vesnici ho slyšeli. Krátké popisy drží tempo a dávají prostor rozhodování.

Dejte vždy možnost odejít

Každý boj by měl mít únikovou cestu, byť drahou. Nechat tam náklad, nechat tam zraněného, vzdát se. Když hráči vědí, že boj do posledního dechu není jediná možnost, začnou přemýšlet jako jejich postavy.

Zranění hrajte dál

Zraněná postava kulhá, špatně míří, v noci nespí. Léčení trvá a bez péče se rána zhorší. Tohle je místo, kde období nejvíc promluví: ranhojič v roce 1420, polní lékař v roce 1916, automatická ošetřovna v roce 2400. Každé z toho je jiná hra o stejné ráně.

Článek je součástí ukázkového obsahu webu Kraven.